Srpen 2008

Dále

14. srpna 2008 v 13:14 | Mikalk@→Webmaster |  Diary
Takže....potřebuji by mi Inka dala adresu svého domu, abych ji mohla zaslat ceny které vyhrála!Budto mi to napiš na email misarysanova@seznam.cz ale lepší by to bylo na ICQ = 457064033!teda pokud ho máš :)A Den!s.ko jestli chceš koupit tedka nový BRAVO tak si řekni, teda pokud ho už nemáš koupený! :)

4.hlasování-STOP!

13. srpna 2008 v 9:11 | Mikalk@→Webmaster |  VGS
TAK A JE TU KONEC 1. SOUTĚŽE NA TOMTO BLOGU!KONEC VGS!
Inka
A DEN!S.K@ VYHRÁVA:
Takže první místo vyhraje nejnovější díl svého oblíbeného časopisu a diplom(doopravdický!!!)
A INKA VYHRÁVÁ:
Druhé místo nějakou blbůstku (třeba přívěsek, bonbonky, sponky nebo tak) A DIPLOM
A MISS KATRIN VYHRÝVÁ:
Třetí místo taky nějakou tu blbůstku (v menší ceně než 2. místo ) a DIPLOM
Prominte, ale ceny budu odesílat až přístí týden, prtože mám streptokoka a beru antibiotika a tak nemůžu zajít do obchodu :(

Domov

10. srpna 2008 v 16:55 | Mikalk@→Webmaster |  Diary
Tak jsme se večar vrátili z dovolený!Jsem tu až ted, protože se mi na blog nechtělo a taky je mi trochu špatně.Od žaludku a bolí mě v krku a taky jsem sebou švihla jak se mi motala hlava! No hrůza☺
No jen jsem se chtěla vyjádřit k té VGS:
Koukala jsem, že ste se mi tady pěkně pohádali, ale Inka má pravdu.Nikde neylo napsaný, že nemůže použít obrázek, ketrý už někde je.I Den!s.k@ si určitě tu kočičku celou nenakreslila ale někde ji stáhla!!!!Takže Inka může dál klidně pokračovat v soutěýi!Ještě chvíli bude drué kolo, abyste se pořádně rozhodne, kdo vyhraje!!Držim palce!!!!
Fotky sem na dovče fotila.Dovolená byla super.Promintě, ale ted nebudu na blog chodit, protože budu se snažit vyležet to co na mě leze!!!Pá mějte se
A promintě SB, že u Vás ted nebudou ode mě přibývat komenty!
Jo a VGS končí ve středu!

Stáje

5. srpna 2008 v 16:00 | Mikalk@→Webmaster |  Péče
Z čeho je složena:
• stáj - jsou tam boxy pro koně a je to hlavní budova
• sedlovna - nachází se většinou vedle stáje, jsou v ní uložena sedla, uzdečky a potřeby pro koně
• klubovna - místnost pro členy stáje, jsou tam jejichjezdecké potřeby atd.
• kancelář - v kanceláři by měl být hlavní vedoucí či majitel stáje a většinou tam získáte přihlášku na člena stáje
• venkovní jízdárna - písková nebo travnatá ohrazená plocha na ježdění, můžou se tam rozestavět překážky
• drezurní obdélník - písková plocha vyhrazená pro nacvičování drezurních úloh a u okrajů jsou písmena pro drezuru
• krytá hala - jízdárna, kde se provozuje ježdění za nepříznivého počasí
• kruhovka - slouží k lonžování
• výběh - koně se tam vyřádí, většinou je pokryt pískem nebo bahnem
• pastvina - velká ohrazená travnatá plocha, v níž se koně za příznivého počasí pasou

Věk koně

5. srpna 2008 v 14:00 | Mikalk@→Webmaster |  Nauka
  • Život:
Průměr = 20 let
Nejvyšší výkonost - 7-12 rok
  • Dospělost:
9-12 měsíců = pohlavní dospělost
3-4 letech = chovná dospělost
5-7 letech = tělesná dospělost
  • Stáří koně
Hříbata = vysokonohá, vyšší než delší tuhé pysky a klínovitou hlavu s vyklenutým čelem
Starší koně = hranatější, srst bělí nejprve na hlavě - koně prokvétají


Skoky

5. srpna 2008 v 11:00 | Mikalk@→Webmaster
Pokud jsi pokročilí jezdec (zvládáš krok, klus i cval), můžeš se začít učit skákat.
• Potřeby
jezdecká helma
pružné přiléhavé kalhoty
rukavice
chapsy
boty bez přezek atd.
bičík (není nutné)

Správný sed jezdce-trysk

4. srpna 2008 v 16:00 | Mikalk@→Webmaster |  Jezdectví

Správný sed jezdce-cval

4. srpna 2008 v 14:00 | Mikalk@→Webmaster |  Jezdectví

Správný sed jezdce-klus

4. srpna 2008 v 12:00 | Mikalk@→Webmaster |  Jezdectví
• Na jízdárně
Předtím, než dáš koni pobídku ke klusu, zkrať si otěže tak, abys cítil/a tlak huby koně. Pokud jsi již tak udělal/a, můžeš dát koni pobídku. Udělej to tím způsobem, že dáš koni důraznější pobídku holení (lýtkem). Pokud kůň neposlechne, zkus to ještě jednou. Holeň drž přimáčlou ke koni trochu déle. Pokud kůň zase neposlechne, asi pobídku nepochopil. Něco asi děláš špatně. Ujisti se, že se koni nedíváš pod nohy ale přímo před sebe, že máš prošláplé paty, narovnaná ramena a ruce blízsko rozsochy sedla a že s nimi nikde nemáváš, máš je totiž položené na koňském krku. Zopakuj pobídku. Pokud kůň neuposlechl, zkus ho energickou pobídkou patou rozklusat, nebo ho lehce klepni bičíkem po pleci. Tak. Klus má vlastně dvé fáze. Když jde vnější (ta blíže ke stěně jízdárny) noha koně dopředu, necháš se lehce nadhodit a trochu si stoupneš do třmenů. Když jde dopředu vnitřní noha, dosedneš do sedla a jak jde druhá noha, zase si stoupneš. Za chvíli vpadneš do koníkova rytmu a budeš se cítit báječně. Klusu s vysedáním se říká "lehký klus". Pokud po Tpbě bude trenér chtít těžký, nebo také pracovní klus, zůstaň v sedle sedět a nezvedej se. Paty prošlápni a hlavně moc nehýbej holeněmi, to koně rozruší. Pokud máš líného koně, při každém dosednutí ho lehce pobídni. Z klusu do kroku přejdeš tak, že dosedneš, zakloníš se a potom stálým tlakem mírně přitahuj otěže směrem k sobě. Až kůň přejde do kroku, značně ho pochval.
Zdroj: www.konske-info.blog.cz //<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 36, formatId: 11, url: new String(window.location.href), cborder: 'ffffff', cbackground: '679dcc', ctitle: 'ffffff', ctext: 'ffffff', curl: 'ffccff', simg: 1 }); //]]>

Správný sed jezdce-krok

4. srpna 2008 v 10:00 | Mikalk@→Webmaster |  Jezdectví
• Na jízdárně •
Mějte narovnaná záda a podsaďte si zadek pod sebe, dokud si nebudete myslet, že si sedíte na zádech. Lokty držte u těla, koukejte se před sebe, špičky směřují ke koni a holeně jsou položeny naproti stehnům, paty směřují k zemi. Ruce držte u sebe, jako když nesete sklenice limonády a nechcete je vylít. Ruce mějte položené na krku koně, nehýbejte s nima.
• Venku •
Sed je vlastně stejný jako na jízdárně, jen musíte mít zkrácené otěže a být mírně zaklonění. Když jdete z kopce, zakloňte se a povolte koni oteže, aby si mohl pomoci pohybováním krku, vyvažováním. Zase když jdete do kopce, opřete se nohama do třmenů a stoupněte si, trochu se předkloňte nad krk koně a zase povolte otěže. Snažte se nepadat dozadu.
Zdroj: www.konske-info.blog.cz /* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/2/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

Do sedla!

3. srpna 2008 v 20:00 | Mikalk@→Webmaster |  Jezdectví
Nasedání
Postav se k levému boku koně hlavou k ocasu, otěžě drž v levé ruce.Vlož levou nohu do třmenů.Přidrž se zadní rozsochy sedla a švihnutím volné nohy přes záď koně nasedni do sedla.
Třmeny
Zkontroluj délku třmenů:Polož pěst na přezku- třmen by ti měl sahat do podpaží.

Quarter

3. srpna 2008 v 14:00 | Mikalk@→Webmaster
Výskyt a historie:
Jedno z nejstarších amerických plemen se začalo chovat na počátku 17. století ve Virginii, kam se dováželi koně španělští, berberští a jiní orientálci a křížili se s různými anglickými plemeny. Plnokrevník tedy ještě neexistoval. Brzy se zde vyvinul mohutně stavěný, svalnatý kůň, zdatný a velmi rychlý. Pracoval na polích i při dopravě dřeva, tahal povozy a pod sedlem se osvědčoval zvláště při práci s dobytkem. Ve volných chvílích pak bavil své majitele dostihem na čtvrt míle; podle toho dostal název quarter. Díky svým kvalitám se rozšířil po celém území USA a jako kovbojský kůň se stal nejpopulárnějším na světě. Jeho plemenná kniha má také největší počet zápisů. Quarter se kromě USA chová v dalších 40 státech všech kontinentů.
Popis:
Sprinter mezi koňmi dosahuje výšky v kohoutku 145 až 163 cm a vyniká mohutnou plecí i zádí. Tělo je nejširší v místech kolenního kloubu. Krk je dosti dlouhý, pružný, nesmí být obloukovitý ani mít tukový hřeben. Kohoutek je vysoký a posunutý dozadu, hřeben silný, krátký, záď široká a hluboká. Velké oči na poměrně krátké hlavě stojí daleko od sebe, uši jsou pohyblivé. Hlava nasedá na krk v úhlu 45°. Žuchvy nesmějí být široké. Kupodivu štíhlé nohy jsou suché, čisté, mají velmi kvalitní klouby a krátké spěnky. Povolená je každá čistá barva, nejoblíbenější jsou ryzáci. Původně všestranný kůň se stal specialitou pro práci s dobytkem, protože má úžasný smysl pro rovnováhu, obratnost a cit se zacházení se zvířaty. Dnes se předvádí při rodeu a stále soutěží na krátkých tratích. Je to oblíbený kůň pro terénní a rekreační jízdy.

Daleský pony

3. srpna 2008 v 13:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Tento originální severoanglický pony pochází z Yorkshiru, z východních svahů Pennin. Odedávna je známý silou a spolehlivostí. Jako soumaři nosili tito koníci až 100 kg těžká břemena, pracovali v uhelných dolech i v dopravě. Chov ovlivnil proslulý klusák, velšský kob jménem Comet, po němž mají dodnes tito poníci vynikající klus. Do chovu byli zavedeni i clydesdalové, ale jejich vliv již vymizel. V roce 1950 byl daleský pony blízko vymření, zachránili ho předpoklady pro jízdní turistiku a terénní jízdu.
Popis:
Je 140 až 144 cm vysoký, tedy o poznání vyšší než jeho blízký příbuzný fell. Většinou je to vraník nebo tmavý hnědák. Dosti dlouhá hlava je mezi očima široká a má pohyblivé chřípí a malé zahrocené uši. Hříva a ohon jsou velmi bohaté, na nohách je dlouhý a hustý rous, zčásti kryjící i kopyto. Ty jsou dědictvím po těžším západním koni, který se považuje za předka chladnokrevníků. Tato prodloužená srst může být buď jen na patce, nebo může krýt celou spěnku i dolní část holení. Stavba je robustní, hřbet poněkud delší, záď mohutná a svalnatá, působí dojmem velké síly. Bílé znaky, které prozrazují vliv clydesdala, jsou nežádoucí. Povolena je jen malá bílá hvězda na hlavě a bílá korunka nebo patka na nohách. Povahy je klidné, vnímavé, snadno se ovládá. Byl to vynikající pracovní kůň, skromný, vytrvalý, ochotný a na svou velikost mimořádně silný. Vyniká taky dobrým zdravím a odolností, což ho předurčuje k jízdní turistice i na dlouhých trasách. Proto slouží hlavně k rekreačním cestám.

Connemarský kůň

3. srpna 2008 v 11:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Je to jediné ryze irské plemeno a pochází za západního Irska, z oblasti zvané Chonnacht, anglicky Connaught, starším jménem Connemara. Jeho předky byli poníci podobní highlandským, po ztroskotání španělského loďstva Armada v r. 1588 křížení s berbery a andalusany, kteří se z lodí zachránili. Výsledkem byl dnes již vymřelý irský hobby. Ten se dále křížil s dovezenými araby a s menšími plnokrevníky, a tak vznikl z původního houževnatého poníka velmi elegantní jezdecký pony. Začátkem tohoto století byl connemara ohrožen vyhynutím, a proto se v r. 1923 ustavila společnost chovatelů tohoto plemene v Irsku a v r. 1947 také v Anglii. Plemenná kniha však vznikla dřív, první zápis (Cannon Ball) je z r. 1904.
Popis:
Connemara měří 132 až 145 cm a je velmi souladný. Má malou hlavu s rovným profilem, velkýma výraznýma očima a krátkými vztyčenými boltci. Krk je mimořádně dlouhý a elegantní, plec správně utvářená a kohoutek dost výrazný. Má stavbu vynikajícího jezdeckého koně a skokana. Štíhlé suché nohy mají obvod holení 17 až 20 cm. Velmi hluboký trup celkový vzhled neruší. Zbarvení bylo původně plavé, dnes převládají bělouši různých typů, povolena je i smíšená srst (rezaví bělouši), ne však strakatá. Vzácnější jsou vraníci a hnědáci. Povaha je poddajná. Odedávna sloužil jako jezdecký kůň a soumar, byl mimořádně otužilý a skromný. Dnes pracuje v zemědělství a jako jízdní kůň pro děti i dospělé. Křížením s plnokrevníky se získávají závodní koně pro crosscountry a skokové soutěže. Přispěl ke vzniku irského huntera.

Clevandský hnědák

3. srpna 2008 v 9:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Na rozdíl od mnoha amerických měst stejného jména, která na mapě snadno najdeme, malé anglické hrabství Cleveland (střediskem je Midlesbrough) se krčí mezi Severním Yorkshirem a Durhamem. Tam a na severoyorkshirské pahorkatině, příznačně nazývané moors (blata), se ve středověku chovali hnědí soumaři jako "kupečtí koně" (Chapman horse). Koncem 17. století je ovlivnili andalusané a berbeři a nakonec i anglický plnokrevník. Tak vznikl silný, výkonný a všestranný pracovní kůň pěkného zevnějšku, clevelandský hnědák. Používal se k jízdě, zvláště jako hunter, protože dobře skákal, ale byl to také výborný karosiér. Teprve v 18. století, za Jiřího II., ho nahradili yorkshirští kočároví koně, kříženci clevelanda s plnokrevníkem. Cleveland se uchoval jen díky svým pracovním kvalitám a odolnosti. Dnes se chová hlavně jako sportovní kůň a hunter, především se uplatňují clevelandští polokrevníci, kříženci s plnokrevníkem.
Popis:
Cleveland je mohutný, ale velmi pohyblivý, i když nepříliš rychlý. Profil je mírně klabonosý, krk a plece mohutné, kohoutek výrazný, ale hřbet někdy dost měkký. Záď je dlouhá a široká, suché a čisté nohy jsou silné a bezvadné, osvědčené na těžké jílovité půdě. Cleveland je plodný a dlouhověký, velmi ochotný a pracovitý. Jeho chod je lehký, volný, rytmický a vytrvalý, zejména klus je vynikající. Je 163-168 cm vysoký a musí to být vždy hnědák bez bílých znaků, s černýma nohama a s tmavými, pevnými kopyty. Je to vynikající tažný kůň, kdysi kočárový a poštovní. Dnes se osvědčuje při vozatajských soutěžích, honebním ježdění, při terénních a distančních jízdách. Dobře skáče.

Camargský kůň

2. srpna 2008 v 20:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Zajímavý bílý kůň z delty Rhôny je nejvýraznějším představitelem volně žijících koní, kteří nejsou skutečnými divokými koňmi, ale ani vyšlechtěným plemenem. Tito koně nepochybně pocházejí z předků, kteří byli domácími koňmi. Avšak život ve volné přírodě a bezprostřední působení tvrdých podn´mínek natolik ovlivnily jejich vzhled a povahu, že se už nepodobají svým zdomácnělým předkům a v mnohém se vrátili ke způsobu života divokých koní. ˇ6ivot ve stálém nebezpečí a často i v nepřízni podnebí jim dodal mimořádné vlastnosti, které člověk velmi oceňuje. O stádech koní žijících v oblasti Camargue na západ od ústí Rhôny na jihu Francie máme zprávy už od starověku. Základem stáda byli nepochybně koně místního původu, chovaní Kelty. Brzy se k nim přiřadili uprchlíci z římských táborů ve válce galské a z kupeckých karavan. Po pádu říše římské a po arabské invazi se uplatnili koně berberského původu a v následujících staletích nejrůznější další prvky. To všechno se však rozplynulo v úžasně vyváženém a krutými podmínkami prověřeném celku. V r. 1928 byla pro tyto koně vyhlášena rezervace o rozloze 150 km čterečních. V deltě Rhôny se koně chovají polodivoce ve stádech o 40 až 50 zvířatech, zvaných manadas. Přírůstky se každoročně označují výžehem.
Popis:
Camargský kůň má "barvu mořské pěny", je to bělouš s jemnou srstí a bohatou hřívou i ohonem. Je 135 až 145 cm vysoký s dost hrubým profilem, občas se objevuje i mírný klabonos. Hlava je dosti dlouhá a pěkná, dojem kazí velmi silné žuchvy. Oči jsou velké a výrazné, krátké uši velmi pohyblivé. Krátký krk nasedá na strmé plece, kohoutek je plochý, hrudník velmi hluboký, hřbet a bedra jsou nápadně silná. Záď je svalnatá a silná, ocas nízko nasazený, kopyta jsou široká, přizpůsobena pohybu v bažinatém terénu; zpravidla se nekovou. Kůň má vrozené vlohy k práci s býky, kteří se chovají k zápasům. Dnes slouží i k rekreační jízdě turistů.

Bretaňský kůň

2. srpna 2008 v 18:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Je to středně těžký chladnokrevník, pocházející ze severozápadní Francie, z Bretaně. Jeho předkové byli neúhlední, huňatí koně dost těžkopádné postavy, některé jejich rysy se zachovaly i u Bretona. Původně se v Bretani chovalo více typů koní, např. mimochodníci, jízdní kůň corlay, víceúčelový jízdní i tažný kůň, z něhož se později vyvinul populární bretaňský "postier" a konečně těžký tažný kůň. Dnes už mimochodníci vymizeli, zušlechtěný corlay je na vymření, a tak se uchoval jen výborný klusák - Breton poštovní a těžký tažný kůň, ovlivněný percheronem.
Popis:
Breton je dost nízký, měří 152 až 165 cm, má nápadně velkou, těžkou a hranatou hlavu s rovným profilem, malýma, nízko nasazenýma ušima s velkými otevřenými nozdrami. Nápadně krátký krk je klenutý, velmi silný a strmě nasazený na pleci. Má mohutný hřeben a velmi hustou a zvlněnou hřívu. Trup je mohutný, krátký, celkově čtvercový, přestože má breton dost krátké nohy. Velká kopyta jsou dobře utvářená, tvrdá. Rous na silných nohách je malý nebo chybí. Srst je velmi hustá a v zimě poměrně dlouhá, takže kůň dobře snáší nepříznivé počasí. Ocas tohoto plemene se krátí na nepatrný pahýlek, ačkoli se u jiných chladnokrevníků přistřihují jen žíně nebo se ohon zaplétá. Bretoni se chovají ve smíšeném zbarvení (nevybělující bělouši, nejčastěji červení nebo modří), jako ryzáci se světlou hřívou nebo hnědáci. Vraníci jsou výjimkou. Bílé znaky nejsou vítány. Kůň má výbornou povahu a vzdor těžkopádnému vzhledu je velmi pohyblivý. Hodí se zejména pro zemědělské práce.

Berber

2. srpna 2008 v 16:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Berber pochází ze severní Afriky, z Maroka, Alžírska a Tuniska. Pravděpodobně je potomkem starověkých numidských koní, kteří sedlali už Kartaginci. Tito pouštní koně nebyli potomky divokých předků, kteří podle některých odborníků přešli z Iberského poloostrova v předhistorických dobách, ale směsí domácích koní z Egypta, Fénicie, Řecka a snad i ze Španělska, odkud přišli na konci starověku s Vandaly. Od 8. století n. l. se křížili s araby, ale přesto si uchovali původní znaky. Vyváželi se do západní Evropy a stali se předky koní andaluských.
Popis:
Mimořádně skromný a odolný berber má úzkou lebku s výrazným klabonosem, poměrně krátký, silný krk, velmi silný hřbet s poněkud vyvýšeným křížem, strmou záď a nízko nasazený ocas. Ploché plece jsou někdy i strmé, ale pohyb je přesto dobrý. Původní horský typ, používaný elitní spahijskou jízdou, měří v kohoutku 145-155 cm, pobřežní araboberber je 155-165 cm vysoký. Hrudník bývá dostatečně hluboký, nohy dlouhé a silné, i když ne vždy bezvadné, spěnky bývají strmé. Holeň má obvod 18-52 cm. Původně byli berbeři vraníci, tmaví hnědáci nebo hnědáci, po přikřížení arabů se objevili i bělouši. Berber je velmi rychlý a vytrvalý, má dobrou, učenlivou povahu a je ovladatelný, odvážný a tvrdý. Je to typický kůň pouštních a horských kočovníků, a proto dokáže žít z nepatrného množství málo hodnotné píce a přitom celý den chodit pod sedlem. Výborně snáší vedro, nevadí mu střelba ani hluk a má lepší orientační smysl než jiní koně. Je vytrvalý v těžkém terénu.

Kde teď momentálně jsem...?

2. srpna 2008 v 15:00 | Mikalk@→Webmaster |  Diary
...no přece na dovče.V téhle době, co se to zveřejní já si už budu dávno užívat na chatě dovču :)
To se mám co?
Přednastavila jsem sem tolik článků!A víte, co za to chci?Hodně, hodně, hodně komentářů až přijedu, jasný!Když jsem si dala takovou práci s přednastavenýma článkama, tak k nim alespon piště komentáře!:)Děkuju za pochopení :D
Slibuju, že budu fotit až se ze mě bude kouřit, aby jste viděli jaký to tam bylo!
Pápá.Mám Vás ráda, moje SB!

Appaloosa

2. srpna 2008 v 13:00 | Mikalk@→Webmaster |  Plemena
Výskyt a historie:
Jako většina amerických plemen, která mají delší historii, je i appaloosa potomkem dovezených koní Španěly v době dobývání Střední a Jížní Ameriky. Tyto koně ovšem ovlivnily buď tvrdé místní podmínky, nebo cílevědomý chov. U appaloosy se uplatnilo obojí. Nápadně zbarvený koník zdědil sklon ke skvrnitosti po španělských předcích, ale v podstatě je dílem indiánských chovatelů kmene Nez Percés. Ti žili v severovýchodním Oregonu, jihovýchodním Washingtonu a v Idahu. Obývali údolí řek včetně říčky Palouse, vlévající se do Hadí řeky (Snake river). Podle nevelké řeky dostala jméno okolní krajina i kůň. Díky pečlivému výběru indiánů vznikl otužilý, všestranný typ koně s velmi dobrou povahou. Po šestidenní bitve r. 1877 však byli Nezpercéové vyhnáni do malé rezervace v Idahu a museli chov koní omezit. Plemeno zachránili teprve v r. 1938 nadšení chovatelé z městečka Moscow.
Popis:
Typickým znakem appaloosy jsou výrazné oči, jejichž duhovku dokola obklopuje dobře viditelné bělmo. Pokožka na chřípí a kolem genitálu je nepravidelně černobíle skvrnitá; skvrny musejí být drobné. Hříva a ohon jsou neobvykle krátké a řídké, tvrdá kopyta jsou obyčejně černobíle pruhovaná. Nezpercéové koně nekovali. Appaloosa je vysoká 144 až 154 cm, zřídka více. Hlava má rovný profil a nápadně pohyblivé uši, krk je dlouhý, obloukovitý, hřbet rovný, trup dobře osvalený, nohy poměrně krátké. Původní typ byl všetranný jezdecký kůň a nosič, dnes je appaloosa žádána jako dobytkářský kůň a pro rekreační i terénní ježdění.